Safira projekt 365

chtěla bych křičet...řvát..všechny ty emoce, bolest..všechno vykřičet ze sebe...ale místo toho mám stažený hrdlo

Toť příběh Suzanne,

dívky, kterou nikdo nemiloval,

dívky, kterou svět v ulici ubytoval,

hledala lásku pod sluncem,

matka ji opustila a otec jen zneužil,

ten dům, ta ulice,

ta postel, ta krabice,



Hledala lásku

svět ji jí odepřel,

hledala úctu,

svět rány jen rozedřel,

chtěla odpuštění,

svět znal jen pokoření,

Suzanne se ptala,... ptala

ale ten svět – to osamění.



Chtěla jen snít, hrát si a milovat,

svět na ni zapomněl,

chtěla jen lítat, zpívat a malovat,

svět na ni zanevřel.



Velký byl její žal,

s ní jeden den v karty hrál,

silný byl srdce bol,

nástroj ten dohrál svůj sól,

tak veliký bol, tak veliká strast,

Suazanne to světlo, vše lapila past.



Chtěla jen snít, hrát si a milovat,

svět na ni zapomněl,

chtěla jen lítat, zpívat a malovat,

svět na ni zanevřel.